DĚJINY
Něco málo z historie malebné Moravské obce Hodslavice
Dějiny a Hodslavice.
1411 Hoczlawicz. Obec je poprvé zmíněna začátkem 15. století. Střídá se zde mnoho pánů. Starobylý rod z Kravař, loupeživí Puklicové z Pozořic, Žerotínové. V šestnáctém století se tady žije dobře.1 Rozvoj protestantské církve, podporovaný Bedřichem ze Žerotína a jeho ženou Libuší, zastavuje až třicetiletá válka. Hodslavice končí v rukou olomouckých a novojických jezuitů. Nastává doba povinného robotování, vysokých daní, zpustlých gruntů,2 tajných bratrských shromáždění3 a přírodních katastrof.4 Na sklonku 18. věku se mohou díky Tereziánským a Josefínským reformám Hodslavice opět nadechnout. Poddanských povinností ubývá. Jeden z prvních moravských evangelickcýh sborů vzniká právě v Hodslavicích. Roste tu dřevěný toleranční kostel i církevní škola — v té 14. června 1798 přichází na svět František Palacký.5
Hodslavice a Palacký
František v Hodslavicích prožívá prvních devět let svého života. Po odchodu do škol v Kuníně, Trenčíně a Prešpurku6 se domů podívá vždy už jen na prázdniny. Roku 1823 odjíždí do Prahy. Vrací se málo. Uplyne půlstoletí. Palacký Hodslavice ještě jednou pozdraví. Při triumfální cestě Moravou. Tak o jeho letní návštěvě píše významný hodslavský rodák, evangelický teolog Josef Lukl Hromádka: „Co táhlo Františkovou hlavou, když se naposledy jako 75letý stařec díval na rodnou ves? Nevíme. (…) Není zcela nemožno, že 21. července 1873 se Palacký loučil s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů, v církevní škole, v evangelickém sboru, od svých rodáků a z dějinného ovzduší, kterým celý tento kraj byl obestřen a požehnán.“7
Palacký a dějiny
Posvátná úcta provází Františka Palackého ještě za života. Celospolečenským vrcholem jeho uznání se však stává jubilejní rok 1898.8 Oslavy 100. výročí narození Otce národa jsou pestrou mozaikou bouřlivých vlasteneckých slavností v Brně, Praze a ve stovkách menších měst a obcí. Nevídaný festival končí symbolicky zde, v Hodslavicích. Během tří letních měsíců navštíví Františkovu rodnou obec přes šedesát tisíc hostí.9
1 POLÁCH, Radek. Dějiny obce Hodslavice a její pamětihodnosti, Památník Františka Palackého v Hodslavicích, s. 16
2 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 54—57
3 MERENDA, Miroslav. Dějiny sboru Českobratrské církve evangelické v Hodslavicích, Čtení o Hodslavicích, s. 255
4 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 58—59
5 PALACKÝ, František. Vlastní životopis Františka Palackého, s. 6: „Já byl prwní z jeho dítek, který zrodil sem se w nowě wystaweném domě (číslo konskr. 108.) a sice 14. Jun. 1798; wšak teprw 17. Jun. křtil mne druhý pastor té církwe Jan Pilečka, rodilý ze Wsetína.“
6 dnešní Bratislavě
7 HROMÁDKA, Josef Lukl. Palackého kořeny, Palackého rodná obec, s. 10. Nekráceno: „Čím asi přispěl rodný kraj k velikosti největšího Čecha devatenáctého století? Co táhlo Františkovou hlavou, když se naposledy jako 75letý stařec díval na rodnou ves? Nevíme. Ale čím jest člověk starší, tím vroucněji lne k místům svého dětství a své mladosti, tím vděčněji vzpomíná na vše, co mu poskytly jeho rodný dům, rodná ves, rodný kraj. Není zcela nemožno, že 21. července 1873 se Palacký loučil s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů, v církevní škole, v evangelickém sboru, od svých rodáků a z dějinného ovzduší, kterým celý tento kraj byl obestřen a požehnán.“+
8 ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus, s. 304
9 HANZELKA, František. Novější události hodslavské, Palackého rodná obec, s. 91
Palacký a dějiny
Posvátná úcta provází Františka Palackého ještě za života. Celospolečenským vrcholem jeho uznání se však stává jubilejní rok 1898.8 Oslavy 100. výročí narození Otce národa jsou pestrou mozaikou bouřlivých vlasteneckých slavností v Brně, Praze a ve stovkách menších měst a obcí. Nevídaný festival končí symbolicky zde, v Hodslavicích. Během tří letních měsíců navštíví Františkovu rodnou obec přes šedesát tisíc hostí.9
1 POLÁCH, Radek. Dějiny obce Hodslavice a její pamětihodnosti, Památník Františka Palackého v Hodslavicích, s. 16
2 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 54—57
3 MERENDA, Miroslav. Dějiny sboru Českobratrské církve evangelické v Hodslavicích, Čtení o Hodslavicích, s. 255
4 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 58—59
5 PALACKÝ, František. Vlastní životopis Františka Palackého, s. 6: „Já byl prwní z jeho dítek, který zrodil sem se w nowě wystaweném domě (číslo konskr. 108.) a sice 14. Jun. 1798; wšak teprw 17. Jun. křtil mne druhý pastor té církwe Jan Pilečka, rodilý ze Wsetína.“
6 dnešní Bratislavě
7 HROMÁDKA, Josef Lukl. Palackého kořeny, Palackého rodná obec, s. 10. Nekráceno: „Čím asi přispěl rodný kraj k velikosti největšího Čecha devatenáctého století? Co táhlo Františkovou hlavou, když se naposledy jako 75letý stařec díval na rodnou ves? Nevíme. Ale čím jest člověk starší, tím vroucněji lne k místům svého dětství a své mladosti, tím vděčněji vzpomíná na vše, co mu poskytly jeho rodný dům, rodná ves, rodný kraj. Není zcela nemožno, že 21. července 1873 se Palacký loučil s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů, v církevní škole, v evangelickém sboru, od svých rodáků a z dějinného ovzduší, kterým celý tento kraj byl obestřen a požehnán.“+
8 ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus, s. 304
9 HANZELKA, František. Novější události hodslavské, Palackého rodná obec, s. 91