OBČERSTVENÍ
Hospoda Na Fojtství
Budovu s číslem popisným 1 podle urbáře (úřední knihy, kam vrchnost zapisovala mj. majetek panství) z roku 1640 vlastnil fojt Jura Číp. Od roku 1684 se fojtství stalo vlastnictvím Matyse Palackého. S jeho rodem (původně z Bludovic) je spojováno až do 20. století. Fojtství prokazatelně navštívil i František Palacký.
Dnes nabízí restaurace ve všední dny polední menu, k dispozici je zde sál pro 60 osob a salonek s 20 místy. Za podnikem se nachází zastřešená zahrádka.
Provozní doba:
Pondělí – Čtvrtek: 10:00 – 22:00
Pátek – Sobota: 10:00 – 24:00
Neděle: 09:00 – 22:00
Palacký a dějiny
Posvátná úcta provází Františka Palackého ještě za života. Celospolečenským vrcholem jeho uznání se však stává jubilejní rok 1898.8 Oslavy 100. výročí narození Otce národa jsou pestrou mozaikou bouřlivých vlasteneckých slavností v Brně, Praze a ve stovkách menších měst a obcí. Nevídaný festival končí symbolicky zde, v Hodslavicích. Během tří letních měsíců navštíví Františkovu rodnou obec přes šedesát tisíc hostí.9
1 POLÁCH, Radek. Dějiny obce Hodslavice a její pamětihodnosti, Památník Františka Palackého v Hodslavicích, s. 16
2 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 54—57
3 MERENDA, Miroslav. Dějiny sboru Českobratrské církve evangelické v Hodslavicích, Čtení o Hodslavicích, s. 255
4 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 58—59
5 PALACKÝ, František. Vlastní životopis Františka Palackého, s. 6: „Já byl prwní z jeho dítek, který zrodil sem se w nowě wystaweném domě (číslo konskr. 108.) a sice 14. Jun. 1798; wšak teprw 17. Jun. křtil mne druhý pastor té církwe Jan Pilečka, rodilý ze Wsetína.“
6 dnešní Bratislavě
7 HROMÁDKA, Josef Lukl. Palackého kořeny, Palackého rodná obec, s. 10. Nekráceno: „Čím asi přispěl rodný kraj k velikosti největšího Čecha devatenáctého století? Co táhlo Františkovou hlavou, když se naposledy jako 75letý stařec díval na rodnou ves? Nevíme. Ale čím jest člověk starší, tím vroucněji lne k místům svého dětství a své mladosti, tím vděčněji vzpomíná na vše, co mu poskytly jeho rodný dům, rodná ves, rodný kraj. Není zcela nemožno, že 21. července 1873 se Palacký loučil s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů, v církevní škole, v evangelickém sboru, od svých rodáků a z dějinného ovzduší, kterým celý tento kraj byl obestřen a požehnán.“+
8 ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus, s. 304
9 HANZELKA, František. Novější události hodslavské, Palackého rodná obec, s. 91