PAMÁTKA
Evangelický kostel
Bezprostředně po vydání Tolerančního patentu (1781) byl v roce 1783 položen základní kámen prvního, dřevěného, ne příliš velkého kostela. Brzy byl tak poničen vichřicí tak, že musel být zbourán.
Základní kámen ke stavbě dnešního kostela byl položen 29. června 1813 a celá stavba byla dokončena v roce 1819, hlavně pro nedostatek prostředků. Lidé byli ožebračeni po napoleonských válkách, takže sbor sháněl velmi těžce prostředky pro stavbu. Kostel nahradil původní dřevěný, který stál „čtyři sáhy níže než tento nynější stojí“, jak uvádí pamětní listina. Kostel je jednolodní, ukončený polygonálním presbytářem, na západní straně je dřevěná kruchta. Nový kostel byl postaven s malými okny, bez věže a zvonů, s hlavním vchodem od polí, jak nařizoval toleranční patent.
Až rok 1848 přinesl se zrušením poddanství i větší náboženskou svobodu. V roce 1850 bylo rozhodnuto přistavět ke kostelu věž a umístit v ní zvony a věžní hodiny, což bylo realizováno v letech 1851 – 1852.
Věž kostela je třípatrová s cibulovou bání a otevřenou lucernou. V roce 1891 byl v kostele instalován nový oltář, v roce 1905 byla položena nová střecha. Další velká oprava byla provedena roku 1930 a nejnákladnější v letech 1951 až 1952 za působení faráře Ondrucha. Došlo k podstatné změně interiéru.
Roku 2019 byla dokončena modernizace interieru integrující nové potřeby farního sboru společně se současným přístupem k péči o sakrální stavby.
Palacký a dějiny
Posvátná úcta provází Františka Palackého ještě za života. Celospolečenským vrcholem jeho uznání se však stává jubilejní rok 1898.8 Oslavy 100. výročí narození Otce národa jsou pestrou mozaikou bouřlivých vlasteneckých slavností v Brně, Praze a ve stovkách menších měst a obcí. Nevídaný festival končí symbolicky zde, v Hodslavicích. Během tří letních měsíců navštíví Františkovu rodnou obec přes šedesát tisíc hostí.9
1 POLÁCH, Radek. Dějiny obce Hodslavice a její pamětihodnosti, Památník Františka Palackého v Hodslavicích, s. 16
2 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 54—57
3 MERENDA, Miroslav. Dějiny sboru Českobratrské církve evangelické v Hodslavicích, Čtení o Hodslavicích, s. 255
4 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 58—59
5 PALACKÝ, František. Vlastní životopis Františka Palackého, s. 6: „Já byl prwní z jeho dítek, který zrodil sem se w nowě wystaweném domě (číslo konskr. 108.) a sice 14. Jun. 1798; wšak teprw 17. Jun. křtil mne druhý pastor té církwe Jan Pilečka, rodilý ze Wsetína.“
6 dnešní Bratislavě
7 HROMÁDKA, Josef Lukl. Palackého kořeny, Palackého rodná obec, s. 10. Nekráceno: „Čím asi přispěl rodný kraj k velikosti největšího Čecha devatenáctého století? Co táhlo Františkovou hlavou, když se naposledy jako 75letý stařec díval na rodnou ves? Nevíme. Ale čím jest člověk starší, tím vroucněji lne k místům svého dětství a své mladosti, tím vděčněji vzpomíná na vše, co mu poskytly jeho rodný dům, rodná ves, rodný kraj. Není zcela nemožno, že 21. července 1873 se Palacký loučil s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů, v církevní škole, v evangelickém sboru, od svých rodáků a z dějinného ovzduší, kterým celý tento kraj byl obestřen a požehnán.“+
8 ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus, s. 304
9 HANZELKA, František. Novější události hodslavské, Palackého rodná obec, s. 91