PAMÁTKA
Dřevěný kostelík svatého Ondřeje
Prohlídky během sezony (květen — záři) jsou možné každou sobotu v čase od 10:00 do 17:00.
Provozovatel: Biskupství ostravsko-opavské
První hodslavický kostel byl postaven z nadace vrchnosti v průběhu 14. století a hodslavická farnost byla zřízena kolem roku 1383. V záznamech olomoucké kapituly je zpráva z roku 1419, která uvádí hodslavického faráře Mikše. Již první kostel byl dřevěný a pravděpodobně stál na místě nynějšího kostela sv. Ondřeje. Nejcennějším předmětem je socha Panny Marie s Ježíškem, Hodslavská madona, která byla vytvořena neznámým umělcem v rozmezí let 1400-1420.
Ke stavbě současného kostela sv. Ondřeje došlo pravděpodobně před rokem 1523. Ve věži kostela je na jednom z příčných trámů umístěn nápis MD ANNO LI, 9 M – D IIII, roku 1551, 9. měsíce-4. dne. Nápis pravděpodobně vznikl při opravě kostela nebo znamená převzetí kostela nekatolíky. Bohoslužby nekatolické se konaly v kostele až do roku 1624, kdy vesnice Hodslavice připadla novojičínským jezuitům. Větší opravy kostela proběhly v letech 1864, 1875, 1892 a v roce 1895, kdy do kostela udeřil blesk. Opoždění výstavby zděného kostela v Hodslavicích přičinilo se do zachovaní kostela jako památky. Další opravy kostela proběhly v letech 1941, 1975, 1995 a 2011.
Současna stavba kostela má podobu orientovaného jednolodního roubeného objektu, s polygonálním presbytářem. Střeše dominuje vysoká štíhlá věžička. Srubová konstrukce je zevnitř i zvenku opláštěná svislým prkenným obkladem. Jádro kostela má gotický charakter, ochoz a empora jsou barokní. Interiér je pouze bíle vylíčený, na vítězném oblouku je zachován manýristický vegetabilní malovaný dekor. Loď kostela má zvenčí délku 7,6 m, šířku 6,9 m, presbytář na délku 6 m, šířku 5,6 m, sakristie má rozměry 4,5 x 4 m.
Kostel sv. Ondřeje se řadí mezi nejstarší dochované dřevěné kostely v České republice.
Palacký a dějiny
Posvátná úcta provází Františka Palackého ještě za života. Celospolečenským vrcholem jeho uznání se však stává jubilejní rok 1898.8 Oslavy 100. výročí narození Otce národa jsou pestrou mozaikou bouřlivých vlasteneckých slavností v Brně, Praze a ve stovkách menších měst a obcí. Nevídaný festival končí symbolicky zde, v Hodslavicích. Během tří letních měsíců navštíví Františkovu rodnou obec přes šedesát tisíc hostí.9
1 POLÁCH, Radek. Dějiny obce Hodslavice a její pamětihodnosti, Památník Františka Palackého v Hodslavicích, s. 16
2 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 54—57
3 MERENDA, Miroslav. Dějiny sboru Českobratrské církve evangelické v Hodslavicích, Čtení o Hodslavicích, s. 255
4 TUREK, Adolf. Dějiny Hodslavic, Palackého rodná obec, s. 58—59
5 PALACKÝ, František. Vlastní životopis Františka Palackého, s. 6: „Já byl prwní z jeho dítek, který zrodil sem se w nowě wystaweném domě (číslo konskr. 108.) a sice 14. Jun. 1798; wšak teprw 17. Jun. křtil mne druhý pastor té církwe Jan Pilečka, rodilý ze Wsetína.“
6 dnešní Bratislavě
7 HROMÁDKA, Josef Lukl. Palackého kořeny, Palackého rodná obec, s. 10. Nekráceno: „Čím asi přispěl rodný kraj k velikosti největšího Čecha devatenáctého století? Co táhlo Františkovou hlavou, když se naposledy jako 75letý stařec díval na rodnou ves? Nevíme. Ale čím jest člověk starší, tím vroucněji lne k místům svého dětství a své mladosti, tím vděčněji vzpomíná na vše, co mu poskytly jeho rodný dům, rodná ves, rodný kraj. Není zcela nemožno, že 21. července 1873 se Palacký loučil s rodnou vesnicí s opravdovými díky za vše, co přijal od svých rodičů, v církevní škole, v evangelickém sboru, od svých rodáků a z dějinného ovzduší, kterým celý tento kraj byl obestřen a požehnán.“+
8 ŠTAIF, Jiří. František Palacký: život, dílo, mýtus, s. 304
9 HANZELKA, František. Novější události hodslavské, Palackého rodná obec, s. 91